Tíže

TIP: blog o veganství v ruštině: vegan-ru.cz



 

Ahoj Zdeňku, chápu, že minulý mail asi nebyl moc veselejarní, ale jak jsem psal, nevysvětli si zkratkovitě. Co tvůj zájem o znovuotevření těchto témat mezi námi? Už ochabl, vyčerpal se minulým hovorem u krbu, nebo věští spíše problémy a těžkosti? Není lépe si myslet své, prdnout na to a dále se domnívat, že druzí si myslí něco přibližně podobného /jakkoliv to není pravda?/.

A co tvá chuť dozvědět se, co u tebe vidím jako největší problém /jakkoliv jsem se tomu vzpěčoval/? Sotva jsem něco takového naznačil, hned jsi vyrukoval se sadou alibi, ale to je typické, děláme to všichni, nikdo se nechceme vidět opravdu v reálu, takový fujtajbl - co si pamatuju z úryvků Trungpy - paranoia je pocit, že podíváme-li se z blízka, uvidíme něco strašného, hahahahahahah....a.


Tvůj dojem z Čadopisu, že každý považjueme za harmonii něco, co s námi osobně rezonuje, zatímco pro ostatní je to prostě úplně něco jiného, pro ně to neplatí...No jasně, to je přece nejvýznačnější rys tohoto života - každý, vymezen svou naprostou vnější individualitou, žijeme ve zcela subjektivním, odděleném "vesmíru" s nemožností ho s kýmkoliv do důsledku sdílet /to je strašná zákonitost!/, trápíme se pokusy o splývání, splynout ale nechceme, tomu se bráníme, a jsme zase tam, kde jsme byli, opět se vymezujeme do svého v důsledku nekompatibilního osobního světa...

Míra toho určuje, zda je to ještě "normální", nebo zda se z nás stává už černá díra, pohlcená sebou samou natolik, že není schopná, ale hlavně ochotná k skutečnému sdílení, vciťování se se do světů jiných, k "svatbě podobností".....jsem já výjimka? Ne, jakkoliv bych po tom toužil...Navíc jsem se rozhodl více přitakat tomuhle stále více individualizujícímu trendu, nechci se už trápit věčným čekáním na neexistující chápající "spolubratry", proto jsem ti¨psal, že teď beru méně ohled na to, co si kdo o tom myslí atd....


Ale kdybys měl v důsledku pravdu ve svém názoru, nemělo li by smysl šíření subjektivních prožitků, mělo by smysl jen šíření faktických údajů a statistiky a veškeré umění, poezie, malířství, hudba atd. by mohlo jít do prdele /jakože asi nejspíše jde.../, neboť to jsou výpovědi veskrze osobní, které se ovšem v tom lepším případě tajemně dotýkají jakýchsi hlubokých věcí společných...Ovšem ne pro většinu.

Když vídám v galeriích ty proudy lidí, kteří ve zlomcích vteřiny míjejí výtvory, do kterých tvůrci vkládali esenci svého života, vidím, jak je to s možností sdílení......kdybych myslel na to, že cokoliv, co udělám, dopadne takhle, skončil bych jen u žrádla a spánku.....Proto to dál budu dělat jen s ohledem na sebe /tak trochu stejně kecám.../, bez nějakých očekávání...Tím nemyslím jen Čadopis, ale všechno. Ať žije lepší svět, jakkoliv rajský nikdy nebude, neboť k tomu nejspíš nebyl určen.....Měj se, K.