Neviditelný bod obratu

TIP: nové stránky o veganství a web ticháRadost.cz

Neviditelný bod obratu

<<

Svátky lidé často vítají proto, že většinu ostatních dní nechali uhynout do podoby takzvaných "všedních dnů"......Dnů, v nihž se tanec života občas mění v tanec zombií, ne-li rovnou v ples upírů....Pomineme-li výčet únavných povinností - proč? O mnoho jinak to mají napřílkad lidé, kteří přežili klinickou smrt...pro ně je každý okamžik života svěžím zázrakem, každá jeho vteřina svátkem.....Díky čemu? Nejde o strach ze smrti, od toho se mnozí dotyční naopak svým zážitkem osvobodili - jde o to, že zahlédli život z jiné roviny, z odstupu....


Do bažiny všedních dnů bezmocně padáme tehdy, když, semleti přívalem starostí, nebo jen pouhou vnitřní apatií, tento odstup, odhled, nadhled ztratíme. Když jsme pohlceni. Když se nad námi zavře voda. Pak hledáme svátky, úniky do téhož, náhražky v podobě nesčetných blikátek, svítítek, zvonítek či mluvítek, zkrátka možná chytrých, ani trochu však moudrých technologií, chodíme s očima přilepenýma na svítící placku v ruce ulicemi, obklopenými bariérami domů, které nám, i kdybychom náhodou vzhlédli, stejně neumožní vidět západ slunce za obzorem.......


Polapeni v pasti  technologicky zdrogovaného antropocentrismu vnímáme pouze důležitost našich rytmů, udávaných našimi potřebami, takže už možná vůbec nevnímáme to, nač jinak často civíme v televizi - skutečné, neustále tepoucí, rytmy vesmíru.....


Na rytmech vesmíru je pro mě krásné především to, že jsou výsledkem ne-lidského......že jsou člověkem naštěstí a možná jen zatím, naprosto neovlivnitelné. Že jsou zkrátka "Boží".....a pro duchovně orientované je to bez uvozovek.


Nebo snad chcete říci, že přímo jádrem své bytosti cítíte, jak se Země právě v těchto dnech dostává do nejvzdálenější úvrati od Slunce, aby se v neviditelném bodu obratu, který ani není bodem, nýbrž plynulou výslednicí nesmírných, vzájemně vyladěných sil, začala životodárnému světlu a teplu zase přibližovat?
Nemáme na to aplikaci?


Co by se stalo, kdyby tento nevnímaný, tak nesmírně nenápadný a proti našim předkům, kteří ho ještě cítili v kostech, zcela opomíjený bod obratu nenastal? Nějakou dobu ještě nic, pár dní by zima a tma byla ještě vcelku k tomuto ročnímu období obvyklá......Pak by ale začalo přituhovat, A stmívat se. A krutě. AˇAˇAˇAˇˇKRUTĚ A JEŠTĚ KRUTĚJI!!!!! A pak, dokud bychom neumrzli, by konečně nastala ona holywoodská strašlivá panika.....s řádem našich všedních dnů by byl v tu ránu konec, odvanuly by, jako by nikdy nebyly...a my bychom, šílení hrůzou z kosmické temnoty, ani nestihli na ně vzpomínat.........

Jak malinká odchylka od zdánlivě věčné konstanty našeho oběhu kolem Slunce by stačila!!!.......Ale zatím je vše jinak. Zatím iluzi našeho antropocentrismu všechno nahrává. Země pěkně opisuje po miliardy let své elipsy s minmálními výkyvy, takže můžeme nadále žít vblažené nevědomosti ne-lidských dějů a vymýšlet své virtuální náhražky......


Kdo ale sám na sobě nějakým způsobem "návratu na stromy" zažil na vlastní kůži, jak významná je každá úhlová vteřina polohy slunce vzhledem k místu, kde žije, pro toho je 21. prosinec svátkem opravdovým. Svátkem, který přináší skutečnou záchranu života. Svátkem, s nímž nepohne ani žádná zkorumpovaná vláda, ani žádný náboženský šílenec. Svátkem, který je zcela mimo náš dosah. Jaká úleva............
 
 
Světlo a jeho návrat, nabývání a ohřívání.......neviditelný, nevnímaný bod obratu....Podobně píše  z hlubin 2000 let evangelista : "Království Boží je jako  zrno, které je nejmenší mezi všemi seminky - ale když je zaseto, vzklíčí a vyroste z něj strom, v jehož větvích si ptáci mohou budovat hnízda.....A když je jednou zaseto, roste samo od sebe, člověk ani neví jak, ať už bdí, či spí.".....

Není tomu tak i se světlem fyzickým, pro nás často tak všedním? Když ale nebudeme spát, nebo-li když nastolíme odstup uvědomění, abychom se jím paradoxně mohli přiblížit, zažijeme sváteční radost, která není postavená na fikci, výmyslu lidské kultury..Radost, která je opravdová.                                                 

Karel z lesa

<<