Albert Einstein kdysi řekl: " Nic tak nezvýší šanci pro zachování života na Zemi, jako přechod lidstva na vegetariánskou stravu."
Proč se tento geniální vědec a úžasný člověk stal vegetariánem? Věděl své. A i my víme, že:
Vegetariánství přispívá k ochraně vodních zdrojů planety. Podle odhadů je jen v Americe spotřebováno 50% (!) veškeré vody pro tzv. chov hospodářských zvířat. Často se mluví o úbytku vzácné pitné vody Země, a o hrozbě, že třetí světová válka, pokud by byla, bude o pitnou vodu.
Pro vznik jednoho jediného kilogramu hovězího masa je potřeba 50x i více (!) více vody, než pro vznik jednoho kilogramu pšenice. V knize "Průvodce vegetariána" se dočteme, že na výrobu potravin, které vegan zkonzumuje za rok, se spotřebuje méně vody, než na "výrobu" potravin, které spotřebuje nevegetarián za měsíc. Některé prameny uvádějí, že "živočišné zemědělství" je zodpovědné za 70% (!) znečištění vodních kanálů.
Ve stejné knize se dočteme, že tropické pralesy, v nichž žije polovina světových druhů rostlin a zvířat, jsou káceny obrovskou rychlostí právě za účelem vzniku nových pastvin pro "hospodářská zvířata" určená na zabití, na rozemletí do hamburgerů, a podobně.
Lidé vězní na celém světě asi 20 miliard "užitkových zvířat". Tato zvířata zkonzumují podle různých zdrojů asi 40% celosvětové sklizně obilí, přičemž pro "vznik" jednoho kilogramu hovězího masa je potřeba asi devět kilogramů obilí. 60% krmiva pro velkochov zvířat pochází z rozvojových zemí, kde lidé často strádají nedostatečnou výživou.
Na 200 gramů steaku je zkrmeno až 2kg obilí. Ze 2kg obilí by se nasytilo asi 8 dětí denně, přičemž tisíce (!) dětí zemře k a ž d o d e n n ě hladem!!!!!!!!!!
V přepočtu je v jediném steaku o váze 225 gramů tolik energie, že by v rostlinném stavu stačila nasytit 40 lidí ! Každoročně zemře na problémy spojené s nedostatečnou výživou až miliony lidí. Kdyby průmyslové země snížili spotřebu masa o pouhých 10%, uživilo by se kvalitně 100 milionů lidí navíc! Nikdo by nemusel hladovět!!
Jedna třetina všech základních surovin je spotřebována velkochovem zvířat. Podíl "produkce" masa a mléka na půdní erozi je počítán v desítkách procent a v miliardách tun ročně.
Velkochov vykrmí krávu z půl hektaru půdy, do roka je kráva zavražděna, a lidé z ní snědí asi 300kg masa. Avšak ze stejné plochy pozemku by se při biohospodaření vypěstovalo nejméně 2000kg obilí, nebo například 15 000kg brambor.
"Vyrábíme" víc potravy než je třeba, aby uživila celý svět, ale špatně a egoisticky hospodaříme.To ovšem není nové zjištění. Již Mahátmá Gánghí řekl před sto lety, že : "Země má dostatek všeho, aby dokázala uspokojit potřebu každého člověka, nikoliv však jeho žádostivost."
Jako krásný důkaz lidské inteligence uveďme slova řeckého filozofa a vegetariána Sokrata, který už v pátém století před naším letopočtem řekl: "A Země, zpočátku dost velká, aby uživila všechny své obyvatele, stane se náhle příliš malou. Budeme-li pak chtít mít dostatek půdy pro pastvu a zemědělství, budeme muset sousedovi ukrojit kus jeho půdy. Ten však, v úsilí o nabití nepřiměřeného majetku, bude se snažit o totéž. Od té chvíle budeme nuceni vést války."
Toto je jen skromný výčet pro pochopení souvislostí. Kdo chce, další důkazy si dohledá. Přemýšlejme skrze cit.
-ze-