Vegetariánství rozhodně není pouhou "módou" poslední doby. I profesorka MUDr.Wisniewska-Roszkowska píše ve své odborné studii o vegetariánství, že: "Vegetarismus byl pravděpodobně u kolébky lidského pokolení, jako biologicky nejpřirozenější soustava výživy pro člověka."
Jak se dočteme v odpovědích na příští otázky, je celá fyziologie člověka uzpůsobena především pro pojídání plodů a rostlin, nikoliv masa. Je tedy zřejmé, že vegetariánství je staré jako lidstvo samo.
Některé národy, jako například mnozí Indové, žijí vegetariánsky odpradávna, což je nejlepší důkaz toho, že na vegetariánské stravě lze trvale a normálně žít. Dodnes je tento druh stravy v převaze u mnoha národů Asie, Afriky, či Jižní Ameriky. Nemusíme jmenovat pouze nám vzdálené, převážně vegetariánské kultury, jako jsou Hunzové, Tasaday, otomanští, apalačtí či okinavští indiáni, nebo dříve veganští Landorňané, ale můžeme nahlédnout i do křesťanské a židovské tradice, kde je také mnoho odkazů na bezmasou výživu.
Ostatně i v dějepise na základní škole jsme byli učeni, že člověk byl původně sběračem plodů. Že později (zřejmě z nutnosti-v době ledové?) začal lovit a částečně se z nouze přizpůsobil k jezení živočišné stravy, nic neubírá na tom, že byl stvořen jako plodožravec, a že takto uzpůsobený organismus má dodnes. Jde jen o to si tento fakt plně uvědomit.
Myšlenka vegetářství je zmiňována v Biblickém Starém Zákoně (zdá se, že Ráj je zde popisovám jako vegetariánský), v indických Védách, v Budhově odkazu, či u řeckých filozofů a jinde. Výzkumy mumií ze starého Egypta ukazují, že zde byla upřednostňována strava vegetariánská.
I v dějinách křesťanství najdeme v průběhu času osobnosti či skupiny se sympatiemi k vegetariánství.
V roce 1847 vznikla například v Británii první oficiální vegetariánská společnost, která zde funguje dodnes. V našich krajích bylo výrazné vegetariánské hnutí za první republiky, v potlačené formě přežilo období totality, a od roku 1989 opět postupně sílí.
Co ještě dodat? Z historie víme, že bezmasá strava v lidské civilizaci většinou velmi výrazně převládala. Vždyť ještě naše prababičky jedli maso pouze o posvícení, nebo nanejvýš v neděli. Teprve v historicky velmi nedávné době, s příchodem průmyslu, moderní dopravy, mrazicích boxů a podobně, se konzumace masa rozšířila. S ní se ale rozšířili i různé nemoci, devastace přírody a koncentrační tábory pro zvířata.
-ze-