O soucitu s planetou Zemí

TIP: nové stránky o veganství a web ticháRadost.cz

O soucitu s planetou Zemí

<<

 

Na naší planetě žije v tuto dobu téměř 7 miliard lidí. A prognózy jsou ještě horší – v roce 2050 to už má být 9 miliard. Samozřejmě, že mnohý z obyvatelů Země by chtěl mít životní úroveň průměrného Američana nebo alespoň Západoevropana. Ale má vůbec průměrný Američan či obyvatel západní Evropy právo žít na úkor obyvatel rozvojových zemí? Jaká ekologická rizika hrozí naší Mazce Zemi, nám a našim dětem, zvířatům, rostlinám, a všemu životu?

 

Co je to "ekologická stopa"?

Ekologická stopa je uměle vytvořená jednotka, která určuje, kolik metrů čtverečních Země potřebuje člověk k dané činnosti, či kolik metrů čtverečních Země potřebuje pro svůj život. Jednotka v sobě obsahuje vše od získání potravin, dopravu, až po odpad, který člověk vyprodukuje. Někdy se pro přehlednost čísel používají též hektary.

 

Jakou ekostopu po sobě v průměru zanechávají obyvatelé jednotlivých státu planety?

 
Průměrná ekologická stopa obyvatel (gha/osoba):

  • Afghánistán - 0,1
  • Etiopie - 0,8
  • Indie - 0,8
  • Nigérie - 1,2
  • Čína - 1,6
  • Ukrajina - 3,2
  • Slovensko - 3,2
  • Brazílie - 2,1
  • Rusko - 4,4
  • Japonsko - 4,4
  • Německo - 4,5
  • Izrael - 4,6

Česká republika - 4,9

  • Rakousko - 4,9
  • Řecko - 5,0
  • Španělsko - 5,4
  • Francie - 5,6
  • Velká Británie - 5,6
  • Austrálie - 6,6
  • Kanada - 7,6
  • Usa - 9,6

To znamená, že kdyby například každý člověk na světě chtěl žít stylem průměrného občana ČR, potřebovalo by lidstvo k životu 5 planet jako je Země!!!  Vzhledem k neústupnosti lidí ze "západních" zemí slevit ze svého blahobytu, a vzhledem ke snaze zemí rozvojových se tomuto blahobytu přiblížit, nás za velmi krátkou dobu můžou čekat strašlivé změny přinášející mnoho bolesti a utrpení nám všem!!!

Ekologická stopa podle typu dopravního prostředku (m2/1000 osoba-km)

  • Taxi 680
  • Osobní auto 590
  • Letadlo 500
  • Autobus 430
  • Motocykl 370
  • Trajekt 220
  • Vlak 210
  • Kolo 20
  • Chůze 0


Malý ilustrační příklad: Ekostopa jedné vyhozené hliníkové plechovky:

  • 2,3x větší než u PET láhve, která skončí na skládce
  • 4,3x větší než PET láhve, která se recykluje
  • 9,1x větší než u tetrapak obalu, který skončí na skládce

 

 

Shrňme si současnou situaci v základních bodech:

 

Základními hodnotami mají být hodnoty duchovní, nikoliv materiální

To je nejdůležitějším bodem pro záchranu planety Země a životů nás všech.

 

V poměru ke stylu našich životů je nás lidí příliš mnoho

Toto se může zdát jako příliš drastické tvrzení, ale při současném růstu spotřebního a neekologického způsobu života je stav neudržitelný. Musí vzniknout celosvětová dohoda mezi všemi státy a národy, která doporučí každému páru nemít mnoho dětí. Argumenty o svobodě zvolit si počet dětí ve stínu přemnožení lidstva a následného celosvětového utrpení neobstojí. I při ekologickém způsobu života celého světa bude však existovat hranice počtu lidí, která bude pro kvalitní přežití na planetě únosná.

 

Přestaňme jíst maso zavražděných zvířat

Konzumace masa je jedním z největších faktorů pro extrémní ničení přírody. Velkochov vykrmí krávu z půl hektaru půdy,  do roka je kráva zavražděna, a lidé z ní snědí asi 300kg masa. Avšak ze stejné plochy pozemku by se při rostlinném (!) biohospodaření vypěstovalo nejméně 2000kg obilí, nebo například 15 000kg brambor. V knize "Průvodce vegetariána" se dočteme, že na výrobu potravin, které vegan zkonzumuje za rok, se spotřebuje méně vody, než na "výrobu" potravin, které spotřebuje nevegetarián za měsíc. Některé prameny uvádějí, že  "živočišné zemědělství" je zodpovědné za 70% (!) znečištění vodních kanálů.Ve stejné knize se dočteme, že tropické pralesy, v nichž žije polovina světových druhů rostlin a zvířat, jsou káceny obrovskou rychlostí právě za účelem vzniku nových pastvin pro "hospodářská zvířata" určená na zabití, na rozemletí do hamburgerů, a podobně. Více v menu "Vegetariánství.

 

Mizí zvířata i rostliny 

Každým dnem mizí minimálně jeden živočišný druh - byť se jedná „jen" o hmyz. Totéž platí i pro zástupce rostlinné říše. Na vině je neznalost souvislostí každého z nás a především neochota tyto souvislosti respektovat v praxi.

 

Mizí lesy

Masivní odlesňování se týká zejména nejchudších zemí, hlavně Jižní Ameriky a Afriky. Každoročně zmizí kolem 13 milionů hektarů lesů.

S tím jde ruku v ruce zánik biodiverzity, tj. živočišných a rostlinných druhů. Příčinami odlesňování je nejen zemědělství a chov dobytka chovaného pro maso, ale i stavba dálnic a v poslední době i pěstování plodin pro výrobu alternativních „ekologických" paliv. Vyhýbejme se tedy i "ekologickému" konzumu.

 

Hrozí globální oteplování

Globální oteplování je fakt, který málokdo zpochybňuje. Diskutuje se o jeho příčinách - většina vědců se přiklání k názoru, že za ním stojí aktivity člověka spojené s exhalacemi CO2. A ty stoupají, protože lidé chtějí konzumovat - a poptávka po zboží vyvolává jeho zvýšenou produkci a obráceně. Nekupujme co nezbytně nepotřebujeme.

 

Hrozba světové migrace

S globálním oteplováním je spojena hrozba globální migrace - pokud v důsledku oteplování dojde ke zvýšení hladin oceánů, logicky dojde k migraci obyvatelstva ohroženého povodněmi, což s sebou přinese i všechny negativní důsledky (boj o prostor, o potravu).

 

Mysleme na to, co dýcháme

Omezení spotřeby a výroby se pozitivně projeví i na vzduchu, který dýcháme - stačí se podívat na smogovou mapu ČR a srovnat výskyt respiračních onemocnění v republice. Méně aut v našich ulicích znamená také méně výfukových plynů, a tím čistší vzduch - nehledě na to, že pohyb nám jen prospěje.

 

Podporujme regionální rostlinnou bioprodukci

Cílem zemědělské produkce je nasytit co nejvíce lidí s co nejnižšími náklady. Tedy i za použití pesticidů. Bude-li jediným kritériem našeho nákupu cena, nic se v tomto ohledu nezmění. Řešením je rostlinná bio produkce se zárukou kvality pro spotřebitele, vzešlá především z vlastní půdy či od pěstitelů především z místních regionů.

 

Mysleme na naše děti

Určitě nechceme, aby naše děti znaly lesy a divoká zvířata jen z filmů pro pamětníky. Také by nám nemělo být jedno, jaký vzduch dýchají a jestli to, co konzumují, obsahuje pesticidy či jiné chemické látky.

 

Ve finále ušetříme všichni

Myslet a chovat se ekologicky má svá pozitiva, která se projeví i na naší peněžence: místo auta (většinou v jednom voze sedí jeden pasažér) použijme MHD, vlak, kolo nebo své nohy; snižme teplotu vytápění bytu, místo koupání se sprchujme... Jsou to stokrát omílané, ale přesto (nebo právě proto) účinné způsoby, jak šetřit životní prostředí.

 

Plodnost populace v ohrožení

Lidským přičiněním se do životního prostředí dostává asi 55 tisíc druhů chemikálií. Zhruba tisícovka z nich může rozvrátit křehkou hormonální rovnováhu v těle lidí i zvířat. Velkým problémem se dnes jeví takzvané PPCP (Pharmaceutics and Personal Care Products), které se dostávají do vodních toků. Mezi PPCP patří nejrůznější léčiva, především paracetamol, kyselina acetylsalicylová, ibuprofen, diklofenak, antibiotika, antiepileptika, betablokátory, regulátory tuků, orální antikoncepční prostředky, cytostatika, antidepresiva či kontrastní látky a stopovače používané při vyšetřeních, z kosmetických přípravků pak umělá pižma, která jsou obsažena v drtivé většině současných kosmetických výrobků, nebo aktivní látky filtrů proti spálení v opalovacích krémech. Léky se totiž v lidském těle „nevstřebají" úplně, jejich přebytky či metabolity člověk prostě - většinou s močí - vyloučí. Hormony, které se do vodních zdrojů dostávají kvůli hormonálním antikoncepčním přípravkům, jsou zatím nejvíce ohroženy organismy a živočichové žijící ve vodních tocích. V řadě evropských řek mají rybí samci prokazatelné samičí znaky. Kdy dojde na člověka? Začněme tedy upřednostňovat přírodní kosmetiku a ekologickou drogerii.

 

Odmítejme "zelený konzum"

Je totiž rozdíl chovat se ekologicky a „ekologicky". Dnes můžeme vidět nebezpečné zpovrchňování ekologického způsobu života na každém kroku. Mnoho bohatých chce být ještě bohatšími a proto si nasazují "módní masku zelenosti". Šetřeme všemi energiemi, vodou, potravinami a hmotnými výdobytky - i těmi "eko".

 

Co tedy dělat? Každý z nás by měl pro začátek udělat alespoň tu jednoduchou a základní věc, že přestane jíst maso, spotřebovávat bude minimálně a ekologicky, s podporou místních zemědělců,  a že si především velmi poctivě a bez stínu sebeobelhávání spočítá vlastní ekologickou stopu (viz.např. "Odkazy - ekologie...") a sníží ji prostě na co nejmenší dokáže. Pak mohou následovat další kroky.

Člověk často žije ekologicky, protože se podvědomně bojí sám o sebe, zkusme ale přemýšlet nad tím, že ekologicky můžeme žít i ze soucitu s planetou Zemí, ze soucitu nejen s lidmi, ale i se zvířaty, se stromy, s živly... Nikoliv totiž sebestředný strach o sebe sama, ale jedině hluboký a upřímný soucit a vědomí sounáležitosti všech a všeho se vším nás může zachránit.

<<