Zdeněk: Začal bych úplně od nuly. Dejme tomu, že jsem člověk úplně neznalý věci a zaslechnu někde pojem FOOD NOT BOMBS. Pak potkám tebe a poprosím tě o krátký úvod, jako takové zasvěcení do celé záležitosti...
Michal: Pro vysvětlení je asi nejlepší přiřadit k té aktivitě pár pojmů a ty trochu rozvést. Food Not Bombs je decentralizovaná aktivita, kdy jednotlivé kolektivy se můžou lišit, ale základní principy zůstávají. FNB funguje na anarchistických principech, tzn. že rozhodování je nehierarchické, je to politická aktivita. Vymezujeme se proti pojmu charita, což nejsme a rozhodně být nechceme. Nechceme napravovat chyby státu, systému, kapitalismu... S tím souvisí pojmy solidarita a přímá akce. Nepomáháme lidem z nějakých nadřazených pozic. Dělíme se o svoje sociální výhody, čas, vzdělání s těmi co jsou na tom hůř, momentálně nebo dlouhodobě. Jedním z hesel, které máme v prohlášení je "vydávání jídla lidem bez rozdílu", takže nemusíme nikoho soudit, rozhodovat do jaké míry si za svůj stav může sám nebo jak se má špatně nebo dobře. Nechceme se spoléhat na struktury a principy, kterým nevěříme, tak něco děláme sami. Vaříme samozřejmě vegansky protože je to v souladu s našimi principy. Něco víc je rozepsané v našich textech např. na našem webu food-not-bombs.cz. Aby to všechno dávalo větší smysl chce to prostudovat si ještě ten pojem anarchismus, já si určitě netroufnu nějak to tu zkratkovitě vysvětlovat, ale různých zajímavých textů jak tištěných tak online je i v češtině dost. Ne každý co něco dělá s FNB se označí za anarchistu, já ano a většina k němu má určitě blízko, ale dogmatičnost je to proti čemu bojujeme, takže by byla hloupost kdybysme se k ní sami hlásili.
Zdeněk: Kdy se vlastně datuje vznik hnutí FNB a jak se rozvíjelo během času? Dokázal bys alespoň hodně přibližně odhadnout kolik lidí se této věci věnuje na celém světě a kolik v ČR? Ptám se takhle mimo jiné i proto, že naprostá většina lidí o FNB neví vůbec nic...
Michal: FNB má své kořeny ve Spojených státech v kampani proti otevření atomové elektrárny v Seabrook. Bylo to v roce 1980, kdy aktivisté poprvé propagovali svoji nenásilnou formu protestu. Kontext fungování FNB je samozřejmě zcela odlišný ve Spojených státech než např. v ČR. Můj kolega to do časopisu Existence komentoval výrokem aktivisty Doma Heldera Camary, který řekl : „When I give food to the poor, They call me a saint. When I ask why the poor have no food, They call me a communist.“ = "Když dávám jídlo chudým, nazývají mne svatým, když se ptám, proč chudí jídlo nemají, tak mne nazývají komunistou." Od té doby se hnutí a myšlenky hodně rozrostly, hlavně v USA a Evropě, ale našel jsem nějaké skupiny například i v Asii. Neslyšel jsem nic o FNB v arabském světě což si vykládám odlišným přístupem společnosti k chudým a k lidem ve svém okolí a sousedství obecně, není tam normální nechat nikoho umřít hlady nebo bídou. Ale to může být samozřejmě dáno více faktory a třeba i mojí neznalostí jazyka. Když si otevřete web foodnotbombs.net můžete se proklikat na různé skupiny v různých městech od Austrálie až po Bulharsko. Prokliknete se tam i na český web kde jsou aktuálně shromážděny kontakty na 8 aktivních skupin u nás a další odkazy na Slovensko. Kolik lidí to je si odhadovat netroufám a podle mě je i dobré, že je to neodhadnutelné protože se snažíme mazat rozdíly mezi těmi, kteří na akce chodí v roli hladových a těch druhých.
Zdeněk: Kde lidé z FNB získávají potraviny k vaření? Jak to konkrétně funguje v praxi?
Michal: Potraviny se snažíme získávat dumpster divingem, tedy vybíráním kvalitních, ale vyřazených potravin z popelnic u supermarketů. S některými menšími prodejci jsme dohodnutí a nějaké prošlé potraviny nám sami dávají. To platí i pro některé vegetariánské restaurace, díky kterým jsme se v Praze rozhodli rozdávat jídlo mimo soboty také každou středu. Ne vždy se nám ale podaří získat takhle dostatek surovin a některé základní by se tímto způsobem sháněli těžko takže něco i kupujeme. Snažíme se vyhýbat supermarketům, podporovat lokální produkty a nakupovat přímo od zemědělců. Malou část zeleniny a ovoce si vypěstujeme i sami. Peníze máme z vlastních kapes, z příspěvků a také benefičních koncertů.
Zdeněk: Pokud vím, lidi z FNB nerozdávají jenom jídlo, ale snaží se šířit i jiné potřebné věci, že?
Michal: Hlavně v zimě rozdáváme i oblečení, pokud se dostaneme k nějaké drogerii tak i tu nebo nějaké jiné praktické materiální věci. A vlastně bych neměl opomenout ani pití. Teplý čaj v zimě samozřejmě bodne, ale ani za teplého počasí není pro lidi bez domova snadné dodržovat nějaký pitný režim. V rámci FNB u nás proběhlo například i stříhání vlasů, promítání na ulici i vevnitř, protest proti vyhánění lidí z centra města magistrátem nebo diskuse o tomtéž. Jako důležitou součást akcí FNB vnímám socializaci, lidský kontakt. To že se spolu různí lidé mají příležitost potkat, popovídat. A tím nemyslím jenom lidi bez domova.
Zdeněk: Kolikrát si říkám jak je ten svět neuvěřitelný. V tzv. rozvojových zemích hladovějí a žízní stamiliony lidí a v jiných částech světa se vyhazují miliony tun jídla každoročně. A snad ještě neuvěřitelnější je, že třeba i tady v našem civilizačním okruhu, který je jinak plný hmotných výdobytků, je tolik lidí bez domova, bez základních potravin a v neposlední řadě bez pocitu lidské důstojnosti, bez někoho s kým by si mohli popovídat... Co s tím dělat? Lidi z FNB a někteří další se svými prostředky jistě snaží pomoci, ale proč myslíš že tolik dalších lidí kteří se považují za tzv. "slušné lidi", je hluchých a slepých vůči potřebám druhých?
Michal: Okolní společnost nás vede k tomu obychom se starali o sebe, konzumovali, poslouchali... Člověk se nerodí jako hotová osobnost. Když vás někdo celý život přesvědčuje o tom, že je potřeba být hajzl nebo ignorant (a označovat se za "slušné lidi" můžete jak chcete) potřebujete nějaké impulzy k tomu začít to zpochybňovat. Pokud se všichni utvrzují v tom, že zneužívat zvířata kvůli masu a mléku je v pořádku nebudete o tom pravděpodobně pochybovat. Proto je snadnější o tom nepřemýšlet, když si ale připustíte, že zvíře něco cítí, nahlodne vás svědomí. Proto se asi "slušní lidé" vždycky tak rozčilují když je upozorníte na to, že maso nebo omeleta na jejich talíři je prachsprostá vražda, úplně stejně je rozčiluje to že vy žijete vegansky.
"Slušného člověka" popudí když upozorníte na nějakou nespravedlnost, které je součástí. Svědomí se válí někde za leností. Jak ale jednou začnete nějaké dogma zpochybňovat, začnete to asi dělat i u těch dalších.
Zdeněk: Ty poslední dvě věty z Tvé poslední odpovědi znějí jako dobré završení rozhovoru :) Ale ještě bych to zkusil takhle: Na jakou mou otázku bys rád odpověděl? O jakém tématu bys ty sám rád napsal? Zdaleka to nemusí být jen o veganství či FNB. Napiš co chceš a v jakékoliv délce, chceš-li.
Michal: Ono je to všechno propojené se vším takže už se tu o ničem obšírně rozepisovat nebudu. Námětů k přemýšlení a ke studiu máme kolem sebe bezpočet. Doufám, že třeba i tenhle rozhovor někoho přiměje k nějaké akci, takže díky za něj. Takže závěrem už jen, organizujte se a dělejte něco.
Zdeněk: Díky za inspiraci.