Doputoval ke mě výstižný příběh, tak jsem si říkal, že se s vámi o něj rád podělím:
Ve stanici metra ve Washingtonu DC se posadil muž a začal hrát na housle. Bylo studené lednové ráno. Hrál asi 45 minut Bachovy skladby. Během té doby, jelikož byla špička, prošlo stanicí odhadem tisíce lidí, většina z nich cestou do práce.
Po třech minutách prošel kolem muž středního věku a všiml si hrajícího muzikanta. Zpomalil krok a na pár minut se zastavil. Pak spěchal za svými povinnostmi.
O minutu později dostal houslista svůj první dolar - nějaká žena mu hodila peníze do krabice a bez zastavení pokračovala v chůzi.
Po několika minutách se někdo opřel o zeď a poslouchal. Pak se podíval na hodinky a odkráčel. Evidentně spěchal do práce.
Nejvíce pozornosti hudebníkovi věnoval tříletý chlapec. Matka jej ve spěchu vlekla kolem, ale dítě se zastavilo a dívalo se na houslistu. Nakonec jej matka postrčila, dítě pokračovalo v chůzi, ale celou dobu se za houslistou ohlíželo.
To se opakovalo s několika jinými dětmi, a všichni rodiče bez výjimky je nutili pokračovat v chůzi.
Za celých 45 minut hry se na chvilku zastavilo pouze 6 lidí. Asi 20 mu dalo peníze, aniž by zpomalilo svůj krok. Vybral 32 dolarů.
Když skončil a nastalo ticho, nikdo si toho nevšiml. Nikdo nezatleskal, nikdo jej nepoznal. Nikdo nevěděl, že tím houslistou byl Joshua Bell, jeden z nejlepších hudebníků na světě. Hrál jedny z nejtěžších skladeb, které byly kdy složeny, na housle za 3,5 milionu dolarů. Dva dny před tím, než hrál v metru, vyprodal Joshua Bell divadlo v Bostnu, za průměrnou cenu sedadla 100 dolarů.
Toto je skutečná historka. Inkognito hra Joshuy Bella ve stanici metra byla zorganizována deníkem Washington Post jako součást experimentu o vnímání, vkusu, a prioritách lidí.
Zadání bylo: "Na běžném obyčejném místě v nevhodnou dobu - dokážeme vnímat krásu? Dokážeme se zastavit a ocenit ji? Poznáme v neodpovídajících souvislostech talent?
Jedním z možných závěrů tohoto experimentu je, že jestliže nemáme chvilku se zastavit a naslouchat jednomu z nejlepších hudebníků na světě, hrajícímu nejlepší kdy napsanou hudbu, kolik dalších věcí nám uniká?
...uf!