Pejsek Bobby z Edinburghu

TIP: nové stránky o veganství a web ticháRadost.cz



 

Mnozí, kdo vycestovali do Skotska a navštívili jeho hlavní město Edinburgh, ten příběh znají. Pejsek Bobby, skotský teriér, byl od narození psím bezdomovcem. Často měl hlad a živil se z odpadků. Lidé ho od sebe odháněli a nikdo nechtěl mít s toulavým a špinavým psem nic společného. Jeho život byl těžký a smutný. Psal se rok 1856.

Až jednou se slitoval noční policejní hlídač s dobrým srdcem, John Gray,  a ač sám neměl mnoho, dal Bobbymu sníst zbytky jídla u hospůdky, ze které právě vyšel. Po té se stali nerozlučnými přáteli. John Gray byl první člověk, který měl s Bobbym soucit. Bobby ho pak doprovázel na všech jeho nočních pochůzkách.

V roce 1858 však John Gray zemřel na tuberkulózu a Bobby tak ztratil svého jediného životního přítele. Když vyšel pohřební průvod, přidal se Bobby k němu a přihlížel i smutečnímu obřadu. Když hrobníci po pohřbu zasypávali rakev, stál Bobby pořád na místě. Házeli po něm kameny a kopali do něj, aby ho ze hřbitova vyhnali, ale on přesto zůstal, protože nezapomněl na lásku, kterou mu starý pán projevil. Lehl si na hrob a na něm zůstal už na pořád. V letních vedrech i v zimních sněhových vánicích, s vyjímkou krátké chvíle, kdy si odběhl jednou denně získat něco k jídlu, strávil u Johnova hrobu na hřbitově Greyfriar Kirk více než 14 let. Po prvním roce se ho zželelo místních obyvatel a jelikož se Bobby nechtěl z místa vzdálit, postavili mu u hrobu alespoň přístřešek.

V roce 1872 Bobby u hrobu zemřel. Jeho příběh lidi z okolí tolik dojal, že mu těsně vedle hřbitova, poblíž Johnova hrobu, zhotovili hrob a postavili pomník., který zde stojí dodnes. Na pomníku je nápis: "Bobby je svou věrností a oddaností poučením pro nás všechny".



Na světě je mnoho pomníků psích osobností. Jejich příběhy nás všechny dojímají. Nebylo by ale lepší, než se pouze zpětně dojímat, kdyby Bobbymu hned zpočátku jako opuštěnému lidé nabídli svou pomoc a přátelství? A kolik takových zvířat, jako byl Bobby, je na světě opuštěných právě V TUTO CHVÍLI? A proč dělíme zvířata na tzv. "mazlíčky", které si doma hýčkáme a na tzv. "hospodářská", která vězníme, zabíjíme (nebo necháváme zabíjet rukou řezníka - což je to stejné) a jíme jejich mrtvá těla? Jen proto, že nemají jména? Ona mají stejnou duši jako měl Bobby!

-ze-