My lidé zřejmě rádi lžeme sami sobě. Zmechanizovaným a přeracionalizovaným pohledem na život ztrácíme schopnost vidět souvislosti - pro chvilkové uspokojení našich chutí nechceme vidět pravou realitu "úhledně zabaleného salámu ze supermarketu". Tou realitou je kruté a zbytečné věznění a usmrcování nevinných bytostí, které přímo my (!!) způsobujeme svojí každodenní nesprávnou volbou.
Zvířata ve velkochovech jsou často chována v naprosto minimálních prostorách, kde se nemohou ani otočit, ve zcela nepřirozeném prostředí obrovských hal, v pološeru, či při umělém osvětlení.
Například prasata živoří ve velkých skupinách na mřížových roštech bez podestýlky. Následkem jsou zničené klouby či nemoc zvaná stereotypie. Prasnice jsou degradovány na pouhý porodní stroj a 15 týdnů svého těhotenství jsou uvězněny ve speciálním kotci, kde se nemohou ani otočit. Rodí připoutané, a po porodu jim není umožněno se o svá mláďata přirozeně starat.
Telata ještě v době, kdy mají pít mléko od svých matek dostávají pít tučnou slanou tekutinu, způsobující vždy ještě větší žízeň, tak, aby byla v co nejkratší době vykrmena na "jateční váhu". Během krátkého života neuvidí ani jednou louku, a slunce plně spatří poprvé až cestou na jatka. Transport je pro ně krutým stresem, který musí prožít ještě před tím než budou usmrcena rukou "pána tvorstva" a pak budou jejich mrtvá těla pozřena z talíře s obědem.
Slepicím chovaným na maso je často neúměrně vůči stavbě jejich kostry pěstováno hrudní maso (nejžádanější a nejdražší..) - na konci svého smutného a krátkého života často už jen leží na hrudi a čekají na smrt.
O nic lépe na tom nejsou ani ryby. Jsou to ve skutečnosti tvorové výrazně pociťující bolest. Výlov, házení do kádí, případně přeprava - to je skutečně brutální skutečnost.
A JAK JE TO S MALOCHOVY A BIOCHOVY ?
Trendem je dnes i tzv. "biomaso", garantující menší zdravotní závadnost, více výběhu a čisté stravy pro zvířata. Tady je ale potřeba velmi zpozornět! Mohlo by dojít k tomu, že lidé budou alibisticky omlouvat zabíjení zvířat a ještě se k tomu považovat za humanisty, kteří dopřávají zvířatům před smrtí více pohybu, než mají zvířata v tzv. velkochovech. Už samotný fakt, že někdo může omlouvat zbytečné držení a usmrcení zvířete tím, "že mu přece dopřál nějaký ten výběh", je silně nebezpečná demagogie. (Nehledě na to, že "biouherák" obsahuje cholesterol stejně jako "nebiouherák"!!).
Zrovna tak je nebezpečnou demagogií argument, že zvíře, které doposud žilo v přirozených podmínkách lesů či vod, můžeme zabít pro potravu. Nemůžeme! Prostě proto, že není důvod vyhasnout v nějaké bytosti násilně život pro naše pouhé nasycení.
Skutečně máme právo zabít nevinné zvíře, rozpárat mu tělo a sníst jeho mrtvolu jenom proto, že jsme ho vykrmili na biofarmě a ne ve velkochovu? Nebo jenom proto, že dosud žilo v řece či v lese?
Vložme si rozum do srdce - tam nalezneme odpověď.
-ze-
Kam dál?