Mnozí lidé se nedokáží zříci své zažité chuti na maso. Co s tím?

TIP: blog o veganství v ruštině: vegan-ru.cz



 

 

Co je důležitější - ukájet své chutě, nebo nezpůsobovat týrání a smrt zvířatům?  Mnoho lidí v souboji argumentů nakonec uzná, že jíst maso je nenormální, ale jelikož se nedokáží zřící celoživotně navyklého uspokojování svých chutí, je to pro ně vlastně ten poslední, a jistě velice smutný, argument, kvůli kterému často u úpojídání zvířat zůstanou.

Kde rozum kapituluje, a uzná argumenty pro etičtější stravování, ale chutě ještě člověka přemáhají, je potřeba čas. Během tohoto času má být uplatněna možnost rozvíjení sou-citu, kterou má ve své podobě snad každý člověk. Často bývá situace opačná - pro vegetářství se nadchne člověk spíše z důvodů soucitu, a teprve v průběhu doby si poskládává racionální argumenty. Možná je ale i cesta opačná. Ideálem pak je rovnováha hluboce probuzeného citu a důmyslně vytříbených racionálních argumentů.

O tomto tématu jsme se už rozepisovali v menu "Práva zvířat", tedy můžeme už pouze psát v podobném duchu.

Máme-li na jednu stranu soucit se zvířaty, a na druhou stranu si nedokážeme kvůli silně zakořeněnému zvyku odříci pojídání jejich mrtvých těl, je to stav prapodivné schizofrenie, který můžeme zachránit častým, hlubokým a opakovaným vžíváním se do životů zvířat.

Tak jako vnímáme své vlastní osobní potřeby, radosti a starosti, vnímáme nejspíše i fyzické, duševní, sociální, a citové potřeby lidí nám nejbližších, a připadá nám to naprosto přirozené. Pokusme se ale si co nejživěji uvědomit, že naprosto stejné potřeby vnímají všichni lidé - i ti, které jsme nikdy neviděli, a kteří žijí třeba na druhé straně naší planety. Každý z nás je přece rád, když si druzí uvědomují a plně respektují jeho potřeby. Snažme si tuto nanejvýše důlležitou skutečnost uvědomit nejen povrchním rozumem, ale životně ji v sobě procítit a vědomě zažít.

Pak pokračujme dále: Víme už, že i zvíře má své fyzické a sociální potřeby, chrání své potomky, bojí se bolesti, prožívá spokojenost atd. Nejlépe je začít u zvířat nám nejbližších. Pozorujme pejska, který si třeba hraje s míčkem - jak je šťastný v komunikaci s člověkem, který se o něj stará, krmí ho, hladí, mluví na něj, a ve hře se s ním přetahuje o psí hračku. Pozorujme důstojnou osobnost koček, nebo opravdovou ušlechtilost vyzařující z labutí. Sledujme radostné hašteření papoušků, sledujme inteligenci potkanů. Při sledování dokumentárních přírodopisných filmů žasněme nad zázraky životů zvířat v pralesích, na pouštích,  a v oceánech. Jejich rozmanitost, jejich přírodní inteligence, a jejich nekonečná touha žít, je úžasná!!

Pak zbořme civilizací uměle vytvořené hranice dělící zvířata na "domácí mazlíčky", "divoká", a "užitková". Je teď  v módě, že rodiče kupují svým dětem do bytů živé králíčky na hraní. Pomineme-li, že to většinou není vždy dobrý nápad, je pravdou, že děti i rodiče ke králíčkovi citově přilnou, dají mu jméno, vytvoří mu pelíšek, krmí ho a hladí. Jistě tušíte, kam mířím: Jaký je rozdíl mezi tímto králíkem a králíkem zabitým doma na dvorku nebo koupeným za účelem konzumace? Žádný!! Jen naše civilizačně ošálená mysl činí rozdíl mezi zvířetem a zvířetem, abychom si mohli podvědomně omluvit neomluvitelné - pojídání mrtvých zvířecích těl.

Pozorujme koně spanile jsoucí na louce, pozorujme telátko sající mléko od své matky, pozorujme kuřátko přicházející na svět z vajíčka, pozorujme králíka chroupajícího spokojeně mrkev, podrbejme prasátko a všímejme si jakou má radost z lásky od druhých. Masa na našem talíři pak postupně bude ubývat, až zmizí úplně a navždy. Do té míry jak dokážeme,můžeme omezit i mléčné výrobky, vejce, a med.

Ještě jeden důležitý fakt pro který se lidé nechtějí stát vegetariány je zde potřeba poctivě zmínit. Lidé mají rádi jídla chutná, nikoliv chuťově bezvýrazná.  Někdy se ovšem stává, že člověk prostě neví, jak správně a chutně vegetariánskou krmi připravovat. Zde je potřeba nadchnout se a zapojit fantazii při přípravě pokrmů. Jestli totiž pozvete hosty na vegetariánský oběd, a ten není nijak zvlášť k pochválení, může to vaše hosty od vegetariánství na dlouho, či dokonce napořád odradit. Je více důležité než to na první pohled vypadá, mít v přípravě vegetářských pokrmů dostatek cviku a nadšení pro objevování něčeho stále nového a netradičního. Dokažme sobě a hlavně svým blízkým, že jíst vegetariánsky znamená jíst nejen eticky a zdravě, ale také lahodně - je to velmi důležité pro dobré jméno vegetariánství, a nakonec i pro ochranu zvířat!! Mnoho  správně  okořeněných pokrmů či polotovarů je natolik podobných chutí masu, že není potřeba si určité chutě odříkat. Maso samo o sobě není také žádnou pochoutkou - tu z něj dělá  většinou právě až koření  a tepelná úprava.

-ze-

Kam dál?  http://www.eticke-vegetarianstvi.cz/vegetarianstvi/a-co-kdyz-mi-moje-duchovni-praxe-dovoluje-maso-jist-61/