Je lidský organismus skutečně anatomicky uzpůsoben pro vegetariánství?

TIP: nové stránky o veganství a web ticháRadost.cz



 
Člověk není masožravec, ani zcela standardní všežravec. Ale pozor: není ani úplně typickým býložravcem. Snad by se dalo říci, že člověk není zcela stoprocentně zařaditelný pod žádný základní stravovací typ. Naším původem jsme nejspíše -v základu- speciálními konzumenty rostlin a plodů, schopnými za jistých podmínek, jež nás ovlivňovaly a ovlivňují v dlouhém časovém vývoji, pojídat kromě klasických plodů, jimiž je ovoce, bobule, nadzemní zelenina a některé divoké byliny, i jinou veganskou stravu - tedy kořenovou zeleninu, obiloviny, luštěniny, listoví, houby, vodní řasy, semena a ořechy....
 
A opět -za určitých podmínek- jsme schopni jíst i živočišné produkty, jako je mléko, vajíčka, maso. Je ovšem otázkou, zda to, že něco dokážeme sníst, znamená zároveň automaticky že je to pro nás vždy dobré. Vždyť už jen pouhý fakt, že národy žijící zcela či převážně vegetariánsky se častěji dožívají delšího věku, než například Inuité, kteří se živí převážně masem a jejichž průměrný dožitý věk je nejkratší na světě. Můžeme se dnes už pouze domnívat, co přivedlo člověka k tomu, že sáhl po mase. Snad "doba ledová", snad něco jiného.
 
Pojďme se ale na toto téma podívat jednoduchou logickou úvahou. Dle způsobu stravování a fyziologického druhu, lze živé tvory zhruba rozdělit na:
 
- Karnivory (masožravci)
- Omnivory (všežravci)
- Herbivory (býložravci)
- Frugivory (plodožravce)
- Lidi
 
Přemýšlejme nejprve nad následujícím porovnáním:
 
- Masožravci:  mají ostré drápy pro trhání oběti.
- Býložravci:  nemají ostré drápy, ale spíše ploché nehty či kopyta.
- Člověk:  má ploché nehty.
 
- Masožravci:  nepotí se tělem, nemají kožní póry (průduchy), tělesnou teplotu regulují vyplazením jazyka a rychlým dýcháním.
- Býložravci:  mají miliony kožních pórů k regulaci tělesné teploty a k odvádění odpadových látek.
- Člověk:  má miliony kožních pórů k regulaci tělesné teploty a k odvádění odpadových látek.
 
- Masožravci:  špičáky dlouhé, ostré, zakřivené. Řezáky krátké a zašpičatělé. Stoličky ostré, čepelovité a rozeklané, nevhodné pro rozmělňování.
- Býložravci:  nemá ostré špičaté přední zuby. Řezáky jsou ploché, spíše široké. Stoličky zploštělé s výstupky. Pravidelný chrup.
- Člověk:  nemá ostré špičaté přední zuby. Řezáky jsou ploché, spíše široké. Stoličky zploštělé s výstupky. Pravidelný chrup.
 
- Masožravci:  málo vyvinuté slinné žlázy bez obsahu ptyalinu nutného pro natrávení plodů, sliny kyselé.
- Býložravci:  sliny zásadité, slinné žlázy vyvinuté, ptyalin k natrávení rostlinné potravy, amyláza, karbohydráty tráviví enzymy.
- Člověk:  sliny zásadité, slinné žlázy vyvinuté, ptyalin k natrávení rostlinné potravy, amyláza, karbohydráty trávicí enzymy.
 
- Masožravci:  žaludek obsahuje mnoho kyseliny solné k trávení zvířecích svalů a kostí, kapacita 60-70% celkového objemu zažívacího traktu.
- Býložravci:  žaludek obsahuje 10x méně kyseliny solné než u masožravců, kapacita méně než 30% celkového objemu zažívacího traktu.
- Člověk:  žaludek obsahuje 10x méně kyseliny solné než u masožravců, kapacita 21-27% celkového objemu zažívacího traktu.
 
- Masožravci:  zažívací ústrojí  většinou 3x delší než tělo - maso totiž v organismu rychle zahnívá a musí z těla co nejrychleji ven.
- Býložravci:  dlouhý střevní systém, asi 6x delší než tělo - kvasné bakterie mají více času zpracovat rostlinnou potravu.
- Člověk:  dlouhý střevní systém, asi 6x delší než tělo - kvasné bakterie mají více času zpracovat rostlinnou potravu.
 
- Masožravci:  velmi silně koncentrovaná moč.
- Býložravci:  mírně koncentrovaná moč.
- Člověk: mírně koncentrovaná moč.
 
- Masožravci:  pomocí enzymu urikázy filtrují silné množství kyseliny močové, vznikající při každém trávení masa, játra detoxikují vitamin A.
- Býložravci:  chybí enzym urikáza pro odbourávání kyseliny močové vznikající z masa- přefiltruje malé množství, játra nedetoxikují vitamin A.
- Člověk:  chybí enzym urikáza nutný k odbourávání kyseliny močové vznikající z masa- přefiltruje malé množství, játra nedetoxikují vitamin A.
 
- Masožravci:  zeslabené lícní svaly uzpůsobené pro možnost širokého rozevření tlamy k polykání větších kusů masa, pohyb čelisti nahoru a dolů.
- Býložravci:  lícní svaly dobře vyvinuté, rozevřený úhel čelistí s možností pohybu i dopředu a do stran, nevelká ústní dutina, důkladné žvýkání.
- Člověk:  lícní svaly dobře vyvinuté, rozevřený úhel čelistí s možností pohybu i dopředu a do stran, nevelká ústní dutina, důkladné žvýkání.
 
 
 
Co říci dále? Výše uvedené srovnání nám jasně ukazuje, že my lidé jsme v základu stvořeni pro potravu rostlinnou, nikoliv živočišnou. (Snad jen použitý výraz "býložravci" bychom mohli pro jeho nepřesnost upravit na "konzumenti rostlinné stravy".) Důkazem je i to, že my lidé musíme většinou maso před konzumací upravit (odležet, uvařit, okořenit...), zatímco dravci jej jedí syrové, a to včetně kostí, krve, vnitřností a střev (i s jejich obsahem), což jsou zdroje nejvíce bohaté na enzymy a minerály. Člověk jí ale z masa povětšinou svaly, občas srdce, ledviny či játra, a ostatní části mrtvých zvířat v jídelníčku rád vynechává.
 
 
Člověk tedy sice může jíst "všechno", včetně masa, ale to neznamená, že je pro něj maso stoprocentně přirozené a zdravé.
Většinou jsou ze své podstaty nejpřirozenějšími lidmi malé děti - jejich přirozené instinkty jsou ještě zdravé. Harvey Diamond píše v knize Fit pro život: "Zkuste dát svému malému dítěti do ohrádky živého králíka, a zralou čerstvou broskev. Když si za svou potravu nezvolí sladké a voňavé ovoce, ale vrhne se na králíka, zardousí ho, roztrhá svými zuby a sní ho syrového i s krví a vnitřnostmi, koupím vám nový luxusní mercedes."
 
Ještě jednou pro pořádek:
 
MASOŽRAVCI: útočí, za pomocí ostrých drápů a zubů trhají svou oběť, kterou pak za syrova sežerou, a to i s kostmi, krví a vnitřnostmi.
 
VŠEŽRAVCI: jsou částečnými masožravci, s pro to vybaveným organismem, (chrup, drápy, střeva), což z této skupiny člověka v největší míře také vylučuje, jak jsme poznali z předešlého textu. Živočich, který loví, usmrcuje a pojídá kořist, k tomu musí mít náležité tělesné předpoklady, které činí lov praktickým. Organismus člověka tedy nevykazuje smíšené strukturální rysy jaké jsou očekávány a nacházeny u anatomických všežravců (například medvěd či mýval). Čelistní klouby člověka jsou poměrně náchylné k vykloubení = nehodí se k trhání oběti a mají schopnost pohybu nejen nahorů a dolů, ale i do stran. Dutina ústní a svalstvo všežravce, je, na rozdíl od člověka, uzpůsobena pro možnost uvolnění síly k lovu, a pro rozžvýkání tuhého masa, střevo bývá kratší, drápy jsou cele či z části zachovalé atd. Člověk tedy už na první pohled k všežravcům z plné podstaty nepatří.
 
Abychom ale předešli zbytečným protiargumentům oponentů, znovu otevřeně říkáme: Ano, člověk může žít jako všežravec, protože tráví rostlinnou i živočišnou bílkovinu. Byli jsme ale stvořeni beze zbraní a neznali jsme oheň, tudíž jsme nemohli být prvoplánově vybaveni pro lov a konzumaci zvířat jak je konzumujeme dnes..., snad, podle některých teorií nanejvýš brouků či slimáků, ale i to je opravdu spekulace.
 
 
BÝLOŽRAVCI:  dusají kopyty po trávě, drsným jazykem spásají trávu či listí, a jejich žaludek může být komplikovaný - s více částmi.
 
PLODOŽRAVCI:  mají pravidelný chrup a schopnost polykat malá sousta dobře rozmělněmé potravy.
 
 
LIDÉ: žaludek má člověk jednoduchý, tenké střevo mnohem delší než masožravci, tlusté střevo do tvaru obráceného U. Střevo člověka je obaleno třemi svalovými pásy, má lískovitou výstelku a je kapsovité (zvrásněno do váčků) - není hladké, jako u jiných živočichů.  Střevo pojme stravu objemnější než maso, ale méně objemnou než je tráva. Nejsme tedy typičtí býložravci, nýbrž -ve svém základu a prapůvodu- cosi jako speciální rostlinno-plodožravci! Ruce člověka přímo vyzývají k trhání rozmanitých plodů a jejich vkládání do úst.  Člověk tedy nejen že není masožravec, ani typický všežravec, ale není ani typický býložravec. "Bližší než tráva jsou nám plody stromů, keřů a země." 
 
Je tu však ještě častý argument, používaný ať už "pro" a nebo naopak "proti" tvrzení zda je či není člověk vegetarián ze své podstaty. Tímto argumentem je přirovnávání člověka k primátům. Je skutečností, že například se šimpanzem (šimpanz učenlivý a šimpanz bonobo) máme my lidé spelečný kód DNA z 98,4%. Je také pravdou, že šimpanzi kromě pojídání ovocných plodů jedí i hmyz a dokáží i lovit některá menší zvířata.  Dokonce se za účelem lovu dokáží i spojit do organizované skupiny a za specifických podmínek použít i údernou zbraň. Loví někdy cíleně mláďata zvířat, protože vědí, že ta mají křehčí a tudíž chutnější maso. Pokud pomineme, že většina z nás si asi nezařadí hmyz do jídelníčku dobrovolně, co dalšího k tomu říci?
 
Za prvé: Ne všichni primáti loví jiná zvířata. Šimpanz učenlivý občas loví, avšak například gorily, které jsou nám také anatomicky podobné, jsou spokojené se svými plody, listy a kořínky.
Za druhé: Víme, že i šimpanz, pokud má pestrý výběr, může bez problémů přežít na stravě složené pouze z ovocných plodů.
Za třetí: Fakt občasného pojídání masa některými šimpanzi nelze brát jako směrodatný pro podporu argumentu masojezení člověka, neboť takto argumentující lidé by pak logicky museli splňovat tuto stejnost i v ostatních vlastnostech, jako je nejenom neuvěřitelná mrštnost, ale třeba i schopnost sexuálního aktu 40x denně, což je běžné například u některých šimpanzů.
Za čtvrté: Můžeme se spíše jenom domnívat, nakolik je schopnost emočního přemýšlení podmíněného touhou po smyslových požitcích u primátů možná. Pro mnohé lidi, a možná i o to více pro ochránce zvířat, je těžké si představit, že by třeba šimpanz dokázal alespoň z části vědomě uhnout ze své původní přirozenosti a být skrze chutě sveden k nepřirozenému činu. Jenže člověk je v biologickém a intelektuálním vývoji o stupeň výše nežli šimpanz a podívejte se, co i přesto ve své převrácené touze po smyslových požitcích vkládá do svého těla, namísto aby chápal stravu jako prostředek k přežití: bělený cukr ve stovkách sladkostí, denaturované potraviny, polotovary s obsahem umělých chemických látek, kaviár a jiné "laskominky", nikotin, drogy, alkohol, kofein......  Toto je téma k promyšlení. 
V jistém filmovém dokumentu byly také pozorovány gorily, které ve svém přirozeném prostředí s hojností plodů žili v podstatě vegansky (s mimoděk snědeným hmyzem). V okamžiku kdy byly člověkem násilně vytlačeny mimo své území s nedostatkem plodů,  se však z nutnosti naučili lovit. Další téma k promyšlení.
 
 
VÝSLEDEK? Člověk tedy není masožravec, není ani býložravec pojídající trávu, avšak není v úplném prazákladu ani typickým všežravcem. To, co vyneslo člověka v jistém smyslu na vrchol evoluce a způsobilo, že se na tomto vrcholu tak dlouho (zatím) úspěšně drží, je jistá fyzická i psychická univerzálnost. Nejsme predátoři lámající zvířecím obětem vaz s následným pojídáním jejich svaloviny a vnitřností i skrví. Nejsme ani tvorové, kteří se pasou na travnatých stráních, nejsme ale ani úplně  mrštní jako orangutani. Jsme v základu pojídači rostlinných přírodních produktů všeho druhu, s možností v dnešní době doplňovat si stravu vajíčky či mléčnými výrobky a celkově se schopností se v nouzi přizpůsobit směrem k všežravosti. Ano, je pravdou, že například kousek masa 1x týdně nám zdravotně mnoho neublíží. Zrovna tak nám ale určitě neublíží, když i tento kousek masa ze svého jídelníčku vynecháme a nahradíme jej rostlinnou stravou. Vždyť rostlinná strava umožňuje stovky lahodných kombinací chutí, barev a vůní - a to vše s klidnějším svědomím vůči zvířatům a přírodě vůbec. Tělo, které je živeno bezmasou stravou, avšak zároveň je zásobeno všemi potřebnými makro i mikro nutrienty, prospívá výborně.
 
Dostáváme se tedy v tomto našem uvažování do bodu, který je naznačen v úvodu tohoto webu: maso jíst můžeme a nemusíme. Rozhodnutí však často není pouze v suchých argumentech racionálního uvažování, ale především v míře naší schopnosti otevřít se hlasu etiky a svědomí v nás samých a tento hlas neumlčovat, ale nechat jej postupně projevovat se v plné míře. Hloubka našeho etického cítění vychází z duchovní podstaty nás samých. A kultura ducha je naším nejdůležitějším  posláním zde na Zemi.
 

Člověk totiž není pouhá hromada kostí, svalů a vody. Vždyť co tělo člověka oživuje? Když někdo zemře, tělo sice leží stále přítomno, ale co to z něj odešlo za oživující složku? A kde se v člověku bere svědomí či soucit? Co je to za neviditelné, ale životně podstatné veličiny? Naznačuji, že jsme mnohem více než organická hmota s chemickými reakcemi na podněty. Otázka rozhodnutí pro způsob stravování vychází hluboko z nitra člověka - tedy z nás samých. Jsme duše mající momentálně pomíjivá hmotná těla a jsme vnitřně uzpůsobeni tak, že se  můžeme svobodně rozhodnout jíst vegetariánsky i nevegetariánsky. Poslechneme povrchní smysly těla, nebo hlas z hloubi duše?

 
 
Ostatně, co vám říká intuice - cítíte se jako dravec na tomto obrázku, nebo jako konzument vegetářských potravin  v horní a prostřední ilustrační fotografii?
 
-ze-
 
Kam dál?  http://www.eticke-vegetarianstvi.cz/vegetarianstvi/je-vegetarianstvi-skutecne-vhodne-i-pro-male-deti-188/