Zelený zákal - rok další...

TIP: nové stránky o veganství a web ticháRadost.cz



Jistě jsem si nemyslel, že si vyskeřský myslivecký spolek bude z mého donkichotského dopisu něco dělat..leda tak srandu...Jako bych viděl ty chlapy v mundůrech, jak se chechtají při četbě /číst asi umí/ těch útlocitných vět, plných rozhořčení nad jejich vražednou střelnicí...


   Je podzim roku dalšího, fotím stromy, blížím se k remízku...U starého sadu stojí dodávka, na zemi jsou vyrovnány klece s bažanty, možná i zajíci, to z dálky nevidím...Adrenalin se místí s obvyklými pocity hněvu, hanby, bezmoci i zbabělosti....Co mám udělat??


    Neudělám-li nic, budou klece rozneseny po zarostlém sadu, efektně natur zamaskovány travou, budou nataženy provázky a nějaký hrdina bude vleže čekat, až popravčí četa zelenokabátníků nastoupí do řady na přilehlé pole..Potom zakřičí a bude tahat ta provázky...každé zatažení vypustí do vzduchu několik bažantů, kteří nikdy nepoznali, co je to takový let....Spustí se kanonáda a v lepším případě rozstřílená, v horším zmrzačená zvířata budou padat do neproniknutelných šípkových keřů....


    Co udělám? Loni jsem kromě nadávek a psaní podobných článků neudělal nic...co teď? Vrhnu se ke klecím a otevřu jednu, možná dvě, než mě kulometní milovníci přírody chytí a zmlátí? Ano, i to by nejspíš mělo cenu...aspoň bych si nepřipadal zase jak alibistické hovado, které sklopí krovky a nevšímavě přejde kolem, dál za svým focením rozkošně barevných listů...Co ta agrese, co možná soudní dohra, finanční pokuta....stejně tomu nezabráním, právník Českomoravské myslivecké jednoty mi už minule sdělil, že se jedná o jednání sice "nemyslivecké", tedy dokonce i tradičním myslivcům ponekud "ekl", leč v zásadě nikoliv v rozporu se zákonem, tedy zakázané...Ale hovno, jen hledáš alibi, jsi prostě zbabělec, říká mé svědomí....


     Tak či tak pozdě, ani výpad Dona Kichota by už moc nezachránil. Tak 60 metrů za křovíčky se to už ježí hlavněmi...Přijíždějí další a další auta, naditá zelenými pupkáči, krhavá očka lačně a krutě zírají přes zapocená skla starých Škodovek a supernových terénních Roverů, Lancerů a jiných...Stačí jen vystoupit, ujít tak 40 metrů, naládovat...hlučně se smějí a baví, plížit se tichem není třeba, zvířata z klecí neutečou...


      Sedím u vyskeřské kapličky a modlím se za ta zvířata, za nějaký zázrak, který by nahradil absenci ještě alespoň jakés-takés normálnosti, zázrak, který by zastavil toto zrůdné panoptikum, v kterém si myslivci ke své kratochvíli do lesa, v němž už nežijí žádná zvířata, vozí nakoupené, uměle odchované terče...Zázrak se nestal, chaotické chumáče výstřelů napovídají, kdy byla otevřena klec, další, další, další, další, další....Modlitby nepomáhají, nepomáhá už nic....Sad je zase tichý, myslivci hned po zábavě odjeli na oběd...Jen někde kvoká zmatený, možná zraněný bažantí kohoutek...Po zemi krásná barevná pírka, vyrvaná psy z krků těch dalších....Podzimní podvečer vtlačuje tichem do minulosti další z nevšímaných malých lidských zločinů, jimiž naplňujeme Zemi..........

Karel z lesa