Kolik jen lidí už vzdalo své nadšení pro vegetariánství, veganství a aktivity pro ochranu zvířat. Proč? Jistě že důvodů je mnoho, jedním z častých je ale určitě pocit osamělosti na této cestě, či pocit marného boje ve společnosti, která většinou mnoho nevyznává hodnoty soucitu k jatečním i všem ostatním zvířatům. A přitom by mnohdy stačilo povzbuzení od podobně laděných lidí.
Například v Praze se otevřelo tolik vegerestaurací a existuje zde tolik humanitních spolků, že člověk má až iluzorní pocit, že "všechno už je vlastně v pořádku" a kdo chce, může se zapojit - vždyť informací a možností je tu dostatek. Problém je ovšem v tom, že se v tom množství může vytratit osobní rozměr. Osvěta v oblasti práv zvířat jako by se někdy zužovala na výčty informací o tom, jak spotřeba masa podporuje globální oteplování a ohrožuje tím naši lidskou civilizaci. Jako by se trochu ztrácel nejen rozměr soucitu s konkrétním zvířetem, ale spolu s ním i nadšení pro sounáležitost lidí, kteří pro ochranu zvířat žijí.
Za minulého režimu, nebo ještě i v první polovině devadesátých let, když se potkal vegetarián s vegetariánem, hned si podali ruce, byli nadšení, vyměňovali si zkušenosti a podobně. Nechceme tím říct, že by se lidé měli začít objímat s jinými neznámými lidmi/vegetariány na ulici. Jde jen o to, že ten, kdo se opravdu snaží pomoci zvířatům v nouzi, a to třeba i nejen tím, že vyloučí maso ze svého jídelníčku, ví jak těžká práce to je a neměl by zapomínat, že předávání suchých informací a rozesílání osvětových e-mailů nestačí. Je přece fajn, při jakékoliv bohulibé činnosti prožívat naše snažení s druhými v osobních vztazích.
Ještě poněkud jiná je situace v malých městech či na venkově. Zde je i dnes často těžké potkat spřízněnou duši a výsměch a tlak okolí může být velký. I proto je dobré pořádat setkání nadšenců pro ETICKÉ vegetářství z širokého regionu a vzájemně se kamarádsky povzbuzovat. A když už využíváme e-mailů a moderní komunikační techniky, zkusme tedy i skrze tyto nástroje povzbudit teplým lidským slovem spřízněné lidičky.
Dnes se můžeme mnoho informací ve prospěch vegetářství dozvědět z internetu, přesto ale vegetraiánů nepřibývá takovým tempem, jak by se vzhledem k logice těchto informací mohlo dít. Čím to? Možná právě tím, že lidé dosud nerozhodnutí mají pouze ony studené informace na monitoru. A samotné suché argumenty vyjmenované na webech ochránců zvířat a přírody, natož negativní výtky, určitě nestačí. Argumenty musejí být neseny s pochopením, s nepředstíranou radostí a přátelským přístupem vůči druhým. Vegetářství má být součástí mravní obrody společnosti, ve které je radost ze sdílení samozřejmostí.
-ze-