Kožich jako symbol lidské brutality

TIP: nové stránky o veganství a web ticháRadost.cz



 

Kožich bývá symbolem luxuxu a společenské prestiže. Je to ovšem luxus za cenu nezměrného utrpení. Zejména v dnešní době (a navíc v našem podnebném pásmu) je opravdu  vrcholem brutality člověka navlékat si na sebe kožich zavražděného zvířete. Vždyť dnes existuje tolik materiálů ze kterých lze zhotovit oděvy stejně dobře chránící člověka před zimou.

Pojďme se na celou věc podívat ve stručnosti blíže.

LOV: Oka, léčky a pasti jsou krutým a zákeřným způsobem lovu. Chycená zvířata prožívají až několik dní trvající obrovskou bolest, než svůj boj o život prohrají. Některé zdroje uvádí, že až polovina z nich si uhryže tlapku chycenou do pasti, aby se osvobodila.

CHOV: Zde se slovo "chov" naprosto nehodí. Zvířata mají pro přežití klece jen o málo větší, než je jejich tělo. Aby se "budoucí kožich zbytečně neznečistil", žijí často na drátěných (roštových) podlahách bez podestýlky. Člověk v tomto případě nemusí být "odborníkem", aby viděl, že zvířata trpí prokazatelnou úzkostí a psychickými poruchami. Mrznou bez pohybu v krutých mrazech, protože "čím větší zima, tím lepší kožich a z toho lepší zisk". Celé měsíce zvířata jen čekají na smrt.

ZABITÍ: Zabití, či spíše vražda, je pro zvířata paradoxně "vysvobozením" z trápení. Hlavní zásadou lidí toužících po penězích z prodeje zvířecích kožichů je: nepoškodit kožich. Usmrcení proto bývá prováděno pomocí elektrického proudu, jedové injekce, jedovatých plynů, či lámání vazu. Videa, která měl autor těchto řádků možnost vidět, jasně ukazovala, že některá ze zvířat ještě žijí i při "zpracovávání".

UBÍJENÍ TULENÍCH MLÁĎAT: To je samostatná a nevypověditelně smutná kapitola. V Kanadě jsou získávány kožíšky z mláďat tuleňů (např. v roce 2009 zde bylo vládou povoleno zabít 280 000 tuleních mláďat). Zákazníci si žádají aby měl jejich kožich světlou barvu. Kožíšek mláděte je však bílý pouze asi do jednoho měsíce věku, proto je musí lovci zabíjet během krátké doby v co největším množství. Tuleni často nepovažují člověka za nepřítele a tak mu jdou důvěřivě vstříc a jejich mláďata jsou pak utloukána tyčí s ostrým hrotem, nebo umlácena o kusy ledu. Lovci z nich stáhnou kožešinu a krvavé tělíčko odhodí. Zůstává po nich trpící tulení matka, která nedokáže před člověkem své mládě bránit. Evropská Unie vydala sice zákaz dovozu těchto kožešin a díky aktivitám Greenpeace se odbyt tuleních kožešin snížil, ale lovy stále (2011) pokračují.

PRO JEDEN KOŽICH ZEMŘE: 65 norků, nebo 14 vyder, nebo 130 činčil, nebo 10 jezevců, nebo 27 tchořů, nebo 60 zajíců, nebo 100 veverek, nebo 125 hranostajů, nebo 15 rysů, nebo 4 leopardi atd.

 

CO TEDY DĚLAT: Chceme-li pomoci skončit s utrpením zvířat vražděných pro kožichy, nesmíme především my sami kožichy kupovat. Od jejich koupi zkusme odradit i naše blízké. Můžeme psát nesouhlasné dopisy do kožešinových farem, nebo do obchodů prodávajících kožešiny. Můžeme podepisovat nesouhlasné petice, dělat osvětu všeho druhu, psát vládám zemí, kde se takovéto krutosti dějí, aby upravili zákony ve prospěch zvířat - to se již částečně podařilo, ale zdaleka není bohužel vyhráno.

-ze-