Pak ale lze hovořit i o něčem tak absurdním jako jsou "práva rostlin"...

TIP: nové stránky o veganství a web ticháRadost.cz



 


Tato argumentace se objevuje poměrně často. Někdy nás takto položená otázka může z neznalosti přimět k úvaze, že "rostliny jsou živé stejně jako zvířata a proto je jedno, zda zabijeme rostlinu či zvíře...". To je však mylná úvaha způsobená z neznalosti souvislostí.

 

Správněji položená otázka zní totiž spíše takto: "Co můžeme učinit proto, aby bylo co nejvíce minimalizováno zmařování života v jakýchkoliv formách, a aby bylo pro všechny formy života možné udržování či přinášení co největší harmonie?"   Pak vše uvidíme ve zcela novém světle.

 

Všichni vidíme rozdíl mezi mrkví a telátkem, či mezi brambory a ovečkou. Zvířata jsou nám podobna v možnosti vnímat vlastní psychologické blaho na jedné straně a ohrožení na straně druhé, proto si zaslouží náš respekt. Jablko, cibule, či rýže nevykazují žádné psychologické chování a nemají mozek a centrální nervovou soustavu podobnou živočichům. Není přímo prokázána schopnost rostlin a plodů cítit bolest či radost ve známém smyslu těchto pojmů - narozdíl od lidí a zvířat, kteří tyto schopnosti prokazetelně mají.

 

Je ale pravda, že i rostliny žijí - a jak už víme, vše co je, má svou hodnotu už proto, že to JE. Tudíž nebudeme rostliny ničit zbytečně. (Proč například trhat květiny a nechat je pak odumřít ve váze?) Výsledky některých pokusů dochází k náznakům, že i některé rostliny cítí cosi jako negativní a pozitivní vlivy okolí - například co se týče hluku, tmy, prašnosti a podobně. (Měření probíhalo kupříkladu na síle odporu či chvění listů, způsobu růstu a podobně.).  Existují i názory, že rostliny vnímají "vlnění" našeho myšlení.  Ať už to je či není není exaktní vědou potvrzeno,  dobrý člověk se bude vždy snažit myslet a mluvit směrem k rostlinám jen to nejlepší. Rostliny jsou živé bytosti zasluhující naší plnou úctu.

 

"Bytové" popínavé rostliny, kterým byla pouštěna z reproduktorů pravidelně hudba hlasitého rocku, se postupně odkláněly pryč od těchto reproduktorů a některé dokonce při takovém velkém a trvalém hluku i uhynuly. Naproti tomu při tiché, jemné a harmonické hudbě (Gregoriánské chorály, indický sitár, Mozart...) se rostliny nakláněly směrem k jejímu zdroji a dokonce v průběhu času ovinuly reproduktory. (Jak potom asi působí hudba na jemný zdroj života v nás?)

 

Proto svévolně neničme nejen životy lidí a zvířat, ale ani životy rostlin, a mějme k nim úctu. Pozorujme zázrak klíčícího semínka vyrážejícího ze tmy tuhé země, z kterého vyroste rostlina, či jednou třeba mohutný strom. Je to zázrak Bytí. Nikdy tedy například nekácejme zbytečně strom a také svým "domácím" rostlinám dopřejme vše co potřebují. To učme od mala své děti.

 

My lidé něco jíst musíme - téměř vždy můžeme volit za potravu rostliny jednosezónní, z kterých by i tak krátce po dozrání vyprchal život. Často můžeme jíst plody stromů a keřů - sníme-li například jablko, strom žije dál.

 

Na závěr připomeňme velmi důležitou pravdu: Pro "vznik" 1 kilogramu například "hovězího či vepřového" masa, musí kráva či prase sníst mnohonásobně (!) více rostlinné stravy (často obilí a soju) a také musí být vynaloženo o mnoho (!) více energie a prostředků pro "chov" zvířat, než je potřeba vynaložit energie pro "produkci rostlinné stravy", která je z fyziologického pohledu přirozenou stravou člověka.

 

Žijeme-li tedy vegetariánsky, ušetříme životy mnohonásobně většího množství rostlin, než při stravě se zařazením masa! To je důležitý argument. Prospějeme tím také velice výrazně i přírodě, která je opět domovem rostlin, zvířat, i lidí.

-ze-